Květen 2014

Snídaňový sex

31. května 2014 v 10:51 | Lulu
Nojoooo....
Mám se dneska prostě fajn... :D
Vzvudit se.. Mít vedle sebe pana dokonalého.... Ano toho pana dokonalého, s kterým se poslední dobou dohadujem... :D
A prostě si zasouložit :D
Ano hned po ránu. Super scénka, kdyby jste nás pozorovali. Ale bylo to fajn.
No a teď milí přátelé jdu koukat na seriálek a pak se zase budu muset donutit do učení!!
Jak já ho nenávidím...
Jinak přeju dobrý ráno!

Bezesná noc

31. května 2014 v 1:31 | Lulu
Úžasné... Mít v sobě 3 skleničky dobrého bílého vína a nemoct si ani lehnout, jak se vám motá hlava....
Mít skvělý opět sebevražedný myšlenky...
Je mi teda fakt moc fajn...
Zešílím z toho...
A víte co je nejhorší?? Obtěžovat tímhle své nejbližší! Ubližovat jim tím!
Ale já za to přeci nemohu. Já od nich jen chci, aby mi pomohli...
Já vím, že i jim může dojít síla, ale já je fatkicky potřebuji...
Je mi fakt hrozně... Motá se mi hlava... Jako žiletku tu mám vedle sebe, ale jako mám se fakt zabít?
To asi ne...
Myslím si, že bych asi aj některým lidem chyběla...
Je mi z toho všeho smutno... Tak nějak zase do breku... Myslíte si, že si vymejšlím??
Víte... Po víně jsem celkem nadržená... Jo... Noa???
Jenomže po chlastu je ten můj unavenej... Super...
Takže já si připadám jak rozdavačná kurva a on spí.... Dobrý ne??
Opět tu tedy sedím sama... Sama v pokoji... Sice v jeho pokoji (jako náš už ho nejspíš prohlašovat pomalu nemám právo), ale prostě sama...
On spí...
Spí sladce... Ty jeho krásný oči, pravidelný dech...
Lidi berte mě s rezervou... Mám v krvi alkohol...
Chybí mi můj optimismus... Chce se mi brečet a proklínat celý svět...
Tak co teď no?...
Není fakt lepší umřít??

Auto bez dálkového ovládání

30. května 2014 v 21:11 | Lulu
Hmmm... Ne... Prostě už nic nechápu...
Já si jen tak jezdím autem víte?? Jako prostě bez řidičáku... Ok... Samozřejmě, že jen na lesnických cestách!!!
Ale vždycky!! Vždycky to auto je v pohodě!! A dneska?? Nééé prostě dneska si to auto řeklo, že on bude ten Pán!!
A já? No jasně, že mě to auto zdechlo!!! Ano!!! Ono prostě umřelo a všechen můj duševní klid... Ano teď přiznávám klid po práškách... Zmizel...
Už nejsem klidná!! Jsem opět plná vzteku!! Nesnáším auta!!!
Prostě nemůžou mít pár jednoduchých čudlíčků??
Néééé prostě nemůžou!!!! Omg....
Doufám, že až ten vysněnej řidičák mít budu, tak ty auta na ty stupidní čudlíčky budou!!!
Áááááách!!!

Pitomá! Jsem tak pitomá!!

30. května 2014 v 16:49 | Lulu
Ano ano...
Více pitomýho člověka, jako jsem já snad ani neznám...
Jak se mám uklidnit....
Proč, proč....
Zblázním se... Jestli už teda blázen nejsem... Není to dobrý... Vůbec to není dobrý...
Myslela jsem si, že to bude dobrý, ale bude to těžší než jsem si myslela...
Je to nehorázně těžký!!!!
Jsem emocionálně opravdu úplně v prdeli!!
Přiznávám to!!!
Sama to nezvládnu. :(

Samota zabíjí

30. května 2014 v 16:03 | Lulu
Já jen sedím.....
Ach jo...
Sedím sama v pokoji... Sama sama sama sama sama....
Prostě jen tak sama..
Chtěla bych aby mě někdo objímal, aby mě měl někdo rád...
Teď?
Teď tu prostě sedím sama...
Užírám se každou minutou co tu tak sedím... Sama!
V celém mém těle cosi bublá...
Blu blu blu blu....
Snaží se to ze mě dostat ven, ale já nevím co to je!!!
Co mám vypustit??? Zlost??? Nenávist??
Té už tu bylo dost...
Chci sršet láskou... Přátelstvým...!!
Kdo by kdy byl řekl, že já budu psychicky labilní....
Aspoň, že mám ten blog!!!!
Lepší, jak pozabíjet ty šašky...
Koho?? no vás!!
Všichni lidé na tomhle světě jsou šašci...
Hrajou si na něco, co nejsou... Cítí se tak mocní!!!
Pořád jsem tak sama...
Nikdo netouží po tom, být semnou...
Nikdo netouží po tom sdílet semnou svůj život...
Kdyby ano!! Vypadalo by všechno jinak!!
Už bych tu pro někoho byla!! Byla bych tu!! Pro toho, kdo by mě potřeboval!!
Teď???
Nikdo mě nepotřebuje.... Každej si život dokáže představit i bezemě...
Málo komu bych chyběla...
Nejsem tu pro nikoho ta, pro kterou by umřeli!!!
Jsem tu prostě tak sama...
Jen sama....

Jen bílá zeď

30. května 2014 v 15:44 | Lulu
No týýýýjo... Já jsem prostě celej den ok a jen jak jsem doma, tak je to příšerný!!!!
Jo prostě příšerný!!
Znáte někdo ten pocit, jak prostě sedíte, čumíte do zdi a strašně vás všechno užírá a nevíte co máte dělat? Joo nooo tak něco takovýho se mi teď děje...
Jen já prostě nekoukám na tu bílou zeď!!!!! Abych zahnala všechny svoje chmury, tak se dívám na film...
American horror story... Kdyby to třeba někoho zajímalo...
Ano... Sleduji tento seriál. Sleduji ho, abych měla co dělat a nemyslela na nic špatnýho...
A co myslíte, že dělá moje hlava?? Myslíte si jako že mě poslouchá??? Že se prostě jen dívá na film a nepřemýšlí???
Ne... ... .... Ona prostě nemůže vypnout!!! Prostě nemůže mě nechat bejt...
Furt mi musí před očima přehrávat to nejhorší, co se může stát...
Pořád mě nutí přemýšlet!!! Nad takovýma sračkama hnusnejma!! Nad něčím, co mě pomalu vede k tý zkurvený sebevraždě!!!
Já už ale nechci!!! Nechci myslet na nic takovýho co mě napadá... !!!
Chci prostě vypnout hlavu!! Ale to se nedá!! Ne ne ne... Nedá se to!!!
Vysvětlete mojí hlavě prosím prosím prosím.... Někdo.... Kdokoliv...
Že můj Piškot je teď v práci a myslí na mě!!!
Prosíííííím!!!!
Ona myslí na kraviny... Ona mě nutí přemýšlet o tom, co když v tý práci není!!!
Co když už ho to semnou prostě nebaví a je jinde... Jinde... Jinde kurva s jinou...!!!!
Neeeeeeeeeeeeeeeee
A to mám puštěnej ten seriál!!
Tohle už snad ani není možný....
The end...

Zvláštní kolemjdoucí

30. května 2014 v 8:45 | Lulu
Ano vím. Psala jsem ráno, že jsem v klidu. To ano. Byla jsem. Ale jen do té doby, než jsem vyšla na ulici!
Proč musím pořád slyšel od zamindrakovaných maminek,, ještě jednou a....,, co to má jako bejt? Děcko se ji tam pomalu vysmívá do ksichtu a ona je zoufalá. Omg lidi proberte se! Jsou to jen malí vychcaní parchanti!
To si jima fakt tak necháte ovlivňovat život?
Mami udělej to, přines mi to, kup mi to...
Vidíte to?
Přemýšlejte.... Opravdu se sebou necháte máchat z nevychovaným spratkem?
Ano... Ano necháte. Protože dle vás jsou ti vaši nevychovaní spratci andílci.
Andílkové, kteří vás kousíček po kousíčku ničí.
No co. Je to váš problém!
Ale laskavě tím neobtěžujte lidi na ulici jako jsem já!!
Nemuselo by to dopadnout vůbec dobře....
Andílkové....

Dobré ráno

30. května 2014 v 7:19 | Lulu
Lidi!
Já jsem normálně v klidu.. Jo prostě v klidu...
Sice jsem naštvaná na budík, který mě vytáhl z postele a na učení, kvůli kterému jsem ten budík měla!!!
Ale jinak... Já jsem normálně fakt v klidu...
Podotýkám že bez prášku!!
Sice mi tu do ucha hučí andulka, a to mě trochu dráždí, ale je to jen andulka...

Víte co vám povím?? Přes noc se mi zdál sen! Zdál se mi sen a já si ho chtěla pamatovat, protože vím, že se mi líbil!! A myslíte si, že si ho pamatuji????
No jistě že ne!!
Omg...
Pěknej den... ;)

Nakonec mě zabije pláč

29. května 2014 v 22:30 | Lulu
A proč?
Protože jen, co si lehnu do postele tak brečím....
Jo. Prostě rozbulím se jak malý dítě.
Asi ve mě brzy nebude žádná voda....
Já ji totiž všechnu vybrečím!
Připadám si trochu jak kdyby mi bylo 14 let...
V téhle době jsem se učila milovat.
Mít ráda cizí osobu!
Na místo lásky jsem probrečela nocí a nocí...
Lidé kolem mě, mě naučili nenávidět, lhát a podvádět...
Přinášelo to bolesti a další probrečený noci, ale i pocit úlevy.
Takový ten pocit, že mě už nikdo neubližuje.

Šlo by to tak dál, ale potkala jsem jednoho kluka. Říkejme mu třeba Michal...
Je jedno jestli se tak jmenoval, nebo ne.
Myslela jsem si, že jsem našla lásku svých snů!
A víte co? Ten krypl mě zahl!!
On mě prostě normálně podvedl!

Ok... Řekla jsem si, že hodní kluci neexistují a začala jsem si opět užívat.
Ale nebylo to ono... Chyběl mi pocit naplnění. Pocit života. A objevil se tu on!
Říkejme mu třeba pan D (jako Dokonalý).
Pan D vypadal celkem na pohodu. Chlap na život? Proč ne. Řekla jsem si.
Jo... Chlap na život a ja teď ležím, brečím a dochází mi, že nikdy nebudu moct plně žít...
Ne... Nikdy...
Dle všeho jsem k nevydržení.... Pan D už nemůže... Mě to ničí a to tomu nepřidává...
Venku prší... Že by mraky soucítily a plakaly semnou?
Ach jo..
Musim jít spát... Oddat se snům... Mohu si třeba představovat dokonalou rodinu...
Ale pak se vzbudím. :(

Cucky, cucky, kousíčky

29. května 2014 v 22:04 | Lulu
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Já už to nevydržíííííím!!!
Vybouchnu! Prostě budou ze mě cucky!!!!
Jen takový malinkatý kousíčky... Jak rozškubanej papír!!!
Prostě v mým těle je asi časovaná bomba... Ach kdyby.... To by bylo skvělý!!
Prostě bych jen vybuchla a konec... Byl by konec... Byl by klid... Ano klid....
Ááááá vidíte to???
Zase ty ohavný sebevražedný myšlenky!!!!!
To... To prostě nepůjde....
Já ale nechci brát prášky... Ne ne ne....
Určitě to dokážu i bez nich... Nebo snad ne?...
Nemůžu na tom být přeci až tak špatně....
A jedem znova... Nádech, výdech, nádech, výdech...

Kurva můžete mi říct, k čemu je láska??? Prosím!!!
Může mi tu definovat prosím někdo slovo Láska?? Slovo milovat???
Není snad význam těchto slov Nenáviděť?! Naučit lidi žít samostatně? CO????

Proč si musí lidi ubližovat :( Kdyť se to nikomu nelíbí :(
Každej z toho má špatnou náladu, ale stejně si dál ubližujou... Proč??? :(

Ano ano... Přiznávám... Prostě jsem zabloudila do slepé uličky...
Jsem oslepená, jsem zamilovaná a jsem v koncích... Úplně prostě jak puberťačka...
Ale já chci jen žít... Žít, mít vedle sebe milovanou osobu, střechu nad hlavou a klid.... :(
Přípomíná mi to hrob... Ej fuj!!!

Nechci tu žít :(