Únor 2015

Ona a on - Povídka

24. února 2015 v 19:57 | Lulu
No tak jsem vám slíbila už dávno tu povídku... Tak bych ji už konečně mohla zveřejnit, že? ... Není nějak extra dlouhá. Neměla jsem na nic moc čas, ale je na čase ji sem dát. :•))
Snad se bude alespoň trochu líbit.

Ona a On..

Miluji Tě... Zašeptal. Cože? On to opravdu řekl? Pomalu jsem otevřela oči. Seděl vedle mě na posteli a tekly mu slzy po tvářích...

Teď? Teď se to snaží zachránit??? Teď mi chce vyznávat city a hrát si na pana dokonalého??...

Ale proč? Já k němu přeci už nic necítím!!! Proč mi to dělá? Nebyla jsem nedávno ještě prolhaná mrcha??...

Nezlomil mi srdce??? Ne... On ho rozdrtil na padrď!!! Tak proč? Nechce zůstat sám! Hlupák! Ale to si měl uvědomit dřív...

Nebo snad ne? Nebo si myslí, že mu teď všechno odpustím??


Aby jste to pochopili, povím vám to od začátku.

Jsem obyčejná holka. Byla jsem sama, bez závazků a spokojená. Nic moc mi nechybělo. Nic jsem nehledala, ale jeden den se objevil on. Jo.. Ten kterýho teď tak proklínám.

Nádherný oči, překrásnej úsměv a měl o mě zájem!!! On mě normálně chtěl!! Netrvalo to moc dlouho a byli jsme spolu. Jeho úžasné ruce držely moje tělo, jeho krásné rty líbaly MOJE rty! Ta jeho vůně! Ta starost o mě!!


Cítila jsem se jako princezna s tím nejúžasnějším princem na světě. Nemělo to chybu! Než přišlo na vyznávaní citů!! Ano, tenhle človíček je totiž dost málo citově založený a já jako romantička byla nespokojená!

No a tak po pár měsících překrásného vztahu nám to začalo skřípat. Žádná milá slovíčka, žádné dárečky, žádné snažení. Začal mě brát jako naprostou samozřejmost! Přestal si mě vážit a já se s ním cítila méněcenná!! Ale proč? Proč takový obrat?

Nelíbilo se mi to. Byla jsem znepokojená. Pořád mě jen hlídal a vyčítal mi vše, co jsem udělala. Začla jsem mu tedy lhát a chodit za jinýma.

Chcete říct, že to se nedělá? Ale co chcete jiného dělat, když doma už žádnou lásku nemáte??? Rozejít se? S někým, kdo se vás snaží mít neustále pod dohledem?...

No a to bylo právě to super řešení!!! Rozchod...


A tak asi po roce vztahu jsem se rozhodla, že už to nebudu dál trpět a ukončila jsem to. Nelíbilo se to ani jemu, ani mě, ale někdo ten razantní krok udělat musel. Odešla jsem pryč a snažila jsem se zapomenout.

Bolavé srdce bylo rychle zahojené. Našel se kluk, co mi poskytl náplast... Zní to ošklivě, ale na bývalého se lépe zapomínalo. No a v ten moment nastal ten obrat.

Ten, který mi nedokázal říct ani jedno milé slovíčko mě začal bombardovat tuny pěkných slovíček!!!

Ten tak otočil!! Neznala jsem ho takového!! Není takový!!

Chtěl si promluvit. Promluvit?? O čem? O tom, že zachraňuje, když už je pozdě? Ok došla jsem tedy k němu domů a to je ten moment... Ten moment, kdy mi řekl, že mě miluje! TEĎ!!

No a tak já teď prostě ležím na té jeho posteli, přemítám si všechny ty hezké chvilky... A přemýšlím, jestli se k němu vrátit, nebo ne....

Když nad tím popřemýšlím hlouběji, lepené vztahy nejsou vůbec dobré. On je teď smutný, že mě ztratil a že je sám, ale jak by mě dostal zpátky, tak by zase otočil! Určitě by otočil!!

A já jsem teď relativně šťastná s mojí ,,náplastí,,.


No a tak jsem se koukala, jak mu tečou ty slzy po tvářích a uvědomila jsem si, že nikdy nechci být taková jako on! Zvedla jsem se a šla jsem domů! Šla jsem za tím, který mě má opravdu rád a který si to neuvědomí až v ten moment kdy mě ztratí.

-------------------

The end....


Co na to říkáte??? Je to psané dost na rychlo. Snažila jsem se tam vystihnout dnešní vztahy... Akorát, že to většinou končí tak, že se lidé k bývalému vrátí a pak brečí....

Tak třeba se nad tím někdo zamyslí a pomůžu mu v rozhodování zda k bývalému ano, či ne... =)

Přeji vám dobrou noc :•**


Lulu --> ta nejhorší a ONA? --> stejně mě má ráda... :•) :•*

12. února 2015 v 23:33 | Lulu
Náladová, sobecká, protivná, nevrlá, lenošná.... Pěkná mrcha... A jí to vůbec nevadí... :) Ona je snad jediný člověk, který žije s tím jaká doopravdy jsem... Ona je snad jediný člověk, kterýmu můžu říct i tu nehorší věc na světě a ona, i když se tomu podiví, tak stejně řekne, nojo od tebe můžu čekat cokoliv.. A má mě dál ráda...

Ona mě vždycky podrží a pomůže... Ona mi vždycky poradí a řekne mi pravdivý názor na každou věc, kterou chci provést...

Ať je ta pravda škaredá či ne... Řekne to, co cítí...

Nebojím se ji říct jakékoliv tajemství. Vím, že si vše nechá pro sebe.

Ona je mojí vrbou a psycholožkou v jedné osobě...

No.. Je toho pro mě asi víc... :D ...

O kom mluvím?? Mluvím o svojí nejlepší kamarádce, kterou bych v životě nikdy za nikoho nevyměnila... A vy ostatní mi ji můžete jen závidět... :•P

No a proč to sem píšu??? Řekla bych, že ona je jeden z mála lidí o kom bych se měla zmínit... =) A jak jsem tu psala pořád o tom svým bejvalým... Tak ten si určitě nezasloužil tolik článků... To ona by jich měla mít 100x víc.... Ikdyž... On je v podstatě taky moc fajn člověk... Nehledě na to, co všechno jsem tu o něm psala :D ;)


A další lidi, kteří by mě měli mít rádi i přes to všechno??... No řekla bych to asi tak... Já bych sama sebe ráda neměla jako jiná osoba :D A nedivím se ostatním, že mají potíž s tím pochopit moje myšlenkové pochody... A je jen otázka času, kdo se ukáže jako ten druhý ,,nejlepší,,! :)

Je jen otázka času jestli budu někdy někomu důvěřovat tak jako jí a jestli od někoho budu někdy cítit takovou psychickou podoporu jako od ní. =)

Jo jinak co se týče mojí diety a mojí povídky...

Dietu relativně dodržuji... Už jsem zhodila 4 kila, akorát není čas na to sem dávat vyplněnou tabulku xD ... Cvičení dodržuju horko těžko, jako že spíš ne, ale to se spraví... :D

A povídku zatím nepíšu dál, protože nějak nestíhám... :P Ale snad tu brzy bude... =) Uvidíme no....

Jinak vám VŠEM přeji krásnou dobrou noc, sladké sny... Vyspinkejte se do růžova a příjemné probuzení do hezkého dne. :)

Dobrou noc :•***


Není Láska jako láska

1. února 2015 v 19:38 | Lulu
Miluji Tě... Zašeptal. Cože? On to opravdu řekl? Pomalu jsem otevřela oči. Seděl vedle mě na posteli a tekly mu slzy po tvářích....

Teď? Teď se to snaží zachránit??? Teď mi chce vyznávat city a hrát si na pana dokonalého??...

Ale proč? Já k němu přeci už nic necítím!!!! Proč mi to dělá? Nebyla jsem nedávno ještě prolhaná mrcha??...

Nezlomil mi srdce??? Ne... On ho rozdrtil na padrď!!! Tak proč? Nechce zůstat sám! Hlupák! Ale to si měl uvědomit dřív...


O co de???... Zajímá vás, co zas blbnu... :•)) Mnohé překvapím a mnohé to nepřekvapí vůbec.

Přesně tohle co je tu napsané, je začátek mé povídky. Povídky o tom, jak si sebe lidé neváží....

Jak si myslí, že se pro ně druhý rozkrájí a nemusí pro to dělat nic...

Akorát, že tohle je pěknej omyl... A pak nezbývá nic jiného, než se ohlížet a utírat slzy...


No povídku vám sem nedám dnes. Zatím ji mám rozepsanou. Ale během 14ti dní tu bude. :•)) A snad se bude alespoň trošku líbit... :•))


Co se týče mě, já jsem spokojená :•) bez depresí a zdravá.... Takže v podstatě pořád ok :P :•))

A přeji vám pěknou dobrou noc :•****